Kdykoliv nevyjdu s penězi, mám z toho hodně nepříjemný pocit. Zřejmě stejně nepříjemný pocit, jaký mají v podobné situaci všichni lidé. Zpočátku v duchu a posléze i v reálu vidím všechno to, co si nemohu dovolit, i když bych to potřeboval, děsí mě představa očekávaných a možná i neočekávaných složenek, které mi přijdou k proplacení a které už uhradit nezvládnu, a někdy se i přímo obávám toho, zda se to nějak podaří srovnat, nebo půjdu ke dnu natolik, že si na mně nakonec smlsnou exekutoři. Což se mi naštěstí ještě nikdy nestalo, jenže by se to mohlo jednoho dne stát. Stalo se to přece už tolika lidem! A ani já, ani vy, nemusíme být výjimkou.
Takže se přiznávám, že i mně někdy peníze dojdou příliš brzy a následují potíže, se kterými se musím poprat. I já si někdy utahuji svůj opasek, odříkám si to, bez čeho se snad ještě nějakou dobu obejdu nebo to nahrazuji něčím, co se dá sehnat zadarmo, a někdy tím i vysloveně trpím. A ani já nevydržím všechno, takže někdy nezbývá jiná možnost, než zamířit k někomu, kdo by mi snad mohl nabídnout půjčku.
Jestli si ale myslíte, že teď mluvím o bance, jste na omylu. Tam jsem to dříve také zkoušel, ale přišel jsem na to, že tu člověk v nesnázích půjčku sotva dostane. Někdy vadily bankovním úředníkům při prověřování mé žádosti údajně nízké příjmy, někdy mi zkomplikovaly život registry dlužníků. Ale nevzdal jsem to. A tak jsem nakonec půjčku v těžkých časech sehnal. A to díky čemu? Díky tomu, že mám svůj dům. A kdykoliv bylo potřeba, dal jsem ho do zástavy nebankovní společnosti a vzal si díky tomu rychle a výhodně nebankovní hypotéku. U té totiž díky zmíněné zástavě nedělal nikdo drahoty, nikdo mi neházel klacky pod nohy.
A tak jsem to zatím vždycky zvládnul. Vždycky mi americká nebankovní hypotéka prokázala dobrou službu a mohl jsem se na ni plně spolehnout. I v nejtěžších časech.
